Borůvková zahrada s čítárnou byla v areálu borovanského kláštera slavnostně otevřena 14. května 2013. Za účasti botanika a spisovatele RNDr. Vávlava Větvičky a borůvkového odborníka a zároveň strůjce tohoto nápadu ing. Pavla Chlouby se první návštěvníci mohli pokochat nově otevřenou klidovou zónou s představením všech osmi odrůd zahradních neboli kanadských borůvek (Chandler, Duke, Emblue, Jersey, Bluecrop, Pink Lemonade, Berkeley, Bluejay) vysazených v Borůvkové zahradě.
Kromě Borůvkovkobraní, již tradiční gastronomickou-kulturní slavnosti v polovině července, zveme od jara do podzimu milovníky a pěstitele Borůvek do ukázkové borůvkové zahrady, která byla založena na podzim roku 2012 v těsném sousedství bývalé prelatury kláštera v přilehlém parku.
Pěstitelé zahradních borůvek zde získají inspiraci, jak úspěšně borůvky na zahradě pěstovat, a mohou zde vybrané odrůdy také zakoupit. Bližší informace o pěstování zahradních borůvek na www.fotoflora.cz.
Čtenáři místní Knihovny Augustina Dubenského (sídlící v patře budovy) zde najdou klidné místo na čtení při kávě či čaji pod chráněným 150 let starým dřínem.
Borůvková zahrada je otevřena od začátku května do konce září v provozní době infocentra, čítárna ve výpůjční době knihovny.
Výsadba, pěstování a hnojení kanadských borůvek
Nejčastěji je známe jako kanadské borůvky, někdy bývají označovány jako borůvky zahradní. Správně se tato rostlina jmenuje borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum).
O pěstování kanadských borůvek někdo říká, že je velmi snadné. Je ale i mnoho těch, kteří tvrdí opak. Pravda stojí někde uprostřed. Samotné pěstování borůvek složité není, ale příprava na výsadbu je poměrně pracná a náročná. V případě kanadských borůvek však hlavní břemeno úspěchu či zklamání stojí na pečlivé přípravě a precizní výsadbě.
Borůvky patří do čeledi vřesovcovitých, proto mají podobné požadavky na půdu i na prostředí jako mnoho dalších rostlin z této skupiny rostlin. Milují kyselou půdu s vysokým obsahem humusu. Tyto podmínky nejlépe splňuje rašelina, která je pro pěstování borůvek přímo ideální. Na druhou stranu ale platí, že rašelina je velmi chudá na živiny. Ty se musí borůvkám uměle dodat, jinak se nedá čekat v jejich pěstování žádný převratný úspěch.
1. VÝBĚR STANOVIŠTĚ
Borůvky potřebují pro svůj růst místo s vyšší vlhkostí vzduchu. Přitom by ale mělo být dostatečně slunné, mírný polostín je ještě pro rostliny přijatelný. Někteří pěstitelé tvrdí, že během plného léta by mělo na rostlinu svítit přímé slunce alespoň osm hodin denně. Bez dostatku slunce borůvky obvykle přežijí, ale plodů je méně a bývají méně chutné.
2. PŘÍPRAVA VÝSADBOVÉHO MÍSTA
Dokonalá příprava půdy patří k nejdůležitějším zásahům do příštího života borůvky. Tyto rostliny milují dobře propustnou, lehkou půdu. V lehkých, kyselých půdách borůvky rostou velmi dobře. Běžná zahradní půda, ve které se daří většině zahradních plodin, borůvkám nevyhovuje. Proto až na výjimky bývá skoro nutností přistoupit k výměně půdy. V případě, že je výsadbová jáma malá, kořeny borůvek rychle vyplní její objem. Vede to k rychlému strádání rostlin, snížení jejich vitality a zastavení růstu. Předejít tomu je možné, ale vyžaduje to velkorysou výměnu původní půdy za rašelinu. V případě výsadby jedné či dvou rostlin je možné vykopat pouze jámu, při větším množství vysazovaných rostlin je lepší vykopat celý rigol. Šířka výsadbové jámy či rigolu by měla být minimálně 80 cm, vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami by měly být minimálně 100 cm. Hloubka jámy závisí na kvalitě původní půdy. Obvykle stačí kolem 40 cm, v silně vápenitých půdách by však jáma měla být ještě hlubší. Otázkou ale je, jestli je v těchto půdách vůbec vhodné borůvky vysazovat. Riziko poškození rostliny vápníkem totiž zvyšuje i tvrdá zálivková voda.
3. PŘÍPRAVA BORŮVEK
Samotná výsadba borůvek je po pečlivé přípravě už věcí velmi snadnou. Je-li rašelina připravená na záhoně suchá a prachovitá, dobře ji ještě před výsadbou zalijeme. Po vyjmutí borůvky z květináče lehce prsty rozrušíme kořenový bal, aby kořeny mohly snadněji prorůstat do prostoru. To je důležité udělat zejména v případě, kdy rostlina pobyla v květináči neúměrně dlouhou dobu. Kořenový bal bývá v podobném případě prorostlý jemnými kořeny a musí se poměrně drasticky roztrhat. Tento radikální úkon ale pomůže rostlině mnohem rychleji zakořenit a urychlit nástup do plodnosti až o jeden rok, v některých případech jí dokonce zachrání život.
Často diskutovanou otázkou bývá nejvhodnější termín výsadby. Pokud se všechny přípravné práce udělají poctivě, je prakticky jedno, kdy se borůvky vysazují. S výjimkou období, kdy je zamrzlá půda (malá vrstvička ledu na povrchu půdy nic neznamená), lze borůvky stejně úspěšně vysazovat po celý rok. I ve velmi pozdním podzimu je lepší vysázet borůvky do rašelinového záhonu, než je nechat trápit v květináči do jara.
4. HNOJENÍ BORŮVEK
Protože rašelina je na živiny velmi chudá, je důležité dodat do ní živiny dodatečně. Při výsadbě je velmi vhodné zapracovat zásobní hnojivo do celého profilu jámy. K tomuto účelu je možné použít více druhů hnojiv, důležité je, aby se alespoň některé jeho složky rozpouštěly či uvolňovaly pomalu a postupně. Hnojiv s pozvolným uvolňováním živin je na trhu více druhů.Jsou to hnojiva, která bývají od běžných druhů hnojiv o něco dražší, jejich hlavní výhodou je však to, že se obvykle používají jenom jednou na začátku vegetačního období. Výbornou alternativou jsou speciální hnojiva určená právě pro borůvky a jiné kyselomilné rostliny. I tato hnojiva se u nás vyskytují ve dvou základních typech. Jako zásobní slouží pevné, granulované hnojivo. Velká obliba právem patří tzv. biominerálnímu hnojivu, kde biologickou složku tvoří jemně drcená rohovina.
Druhým typem speciálního borůvkového hnojiva je tekutý koncentrát, který se používá jednoduchým naředěním s vodou podle návodu od výrobce. Tento způsob hnojení rostlinám nabízí okamžitou výživu, používá se v době intenzivního růstu nebo při jeho očekávaném začátku. Hnojení zálivkou patří k levným variantám, borůvky je však nutné takto hnojit vícekrát za vegetační období. Ideální dobou pro začátek přihnojování bývá obvykle první polovina května, poté ještě hnojení můžeme zopakovat přibližně ve dvoutýdenních intervalech tak, abychom hnojení ukončili v druhé polovině června.
Od druhé poloviny léta však borůvky potřebují lehkou změnu „jídelníčku“. Dusík by měl být postupně nahrazen jiným životně důležitým prvkem – draslíkem. Velmi zjednodušeně řečeno, je to právě draslík, který zařídí rostlinám bezpečné přezimování. Proto ve druhé polovině léta použijeme na borůvky hnojivo s vyšším obsahem draslíku. Tato hnojiva se obvykle označují jako podzimní.
Odrůdy vysazené v Borůvkové zahradě
‘Bluecrop‘
patří k nejdůležitějším odrůdám světového sortimentu. V komerčním pěstování patří k nejvíce vysazovaným odrůdám na celém světě. Vyznačuje se relativně vysokou přizpůsobivostí k různým klimatickým podmínkám. Patří ke středně raným odrůdám, plody tvoří středně velké až velké. V dobrých podmínkách mohou dospělé rostliny přinášet úrodu 4 – 6 kg z jedné rostliny.
‘Bluejay‘
dobře rostoucí odrůda, dozrává přibližně v polovině borůvkové sezóny. Plody jsou střední až velké, dlouho vydrží na rostlině. Úrodnost je střední, výborná odrůda pro přímý konzum i mražení.
‘Berkeley
je středně pozdní, široce rostoucí odrůda. Velké plody se snadno sbírají, jsou výborné pro přímý konzum i pro mražení. Dužnina je pevná, mírně aromatická.
‘Emblue‘
je středně raná borůvka, vyznačuje se vzpřímeným růstem. Plody jsou středně velké až velké, tmavě modré, velmi plné a výrazné chutě. Dobře se skladují.
‘Duke‘
je velmi raná odrůda, dozrává začátkem borůvkové sezóny. Vyznačuje se vzpřímeným a bujným růstem. Plody jsou velké, světle modré barvy, dužnina je příjemné sladké chutě.
‘Chandler‘
je pravděpodobně borůvkou, která tvoří úplně největší plody. Obří plody této odrůdy dozrávají postupně, často se sbírají v malých dávkách až po dobu 6 týdnů.
‘Jersey‘
je velmi pozdní, dobře přizpůsobivá odrůda. Ve světovém sortimentu borůvek patří k nejstarším odrůdám vůbec, což vypovídá o její vysoké kvalitě. Plody jsou středně velké až velké.
‘Pink Lemonade‘
je křížencem mezi Vaccinium corymbosum a Vaccinium ashei. V době založení Borůvkové zahrady (podzim 2012) patřila tato odrůda mezi horké, ale nevyzkoušené novinky zahradnického světa. Borůvková zahrada v Borovanech patří mezi první místa v České republice, kde byla tato odrůda vysazena na pozorování. Zajímavostí této odrůdy jsou plody růžové barvy menší až střední velikosti, které zrají v druhé polovině borůvkové sezóny.
